„Od Letiště Praha jsme nějaké příspěvky získali, ale nešlo o hlukové kompenzace. Přispívají nám částkou padesáti tisíc korun na kulturní akce městské části,“ potvrdil místostarosta Prahy 12 Petr Šula (TOP 09). Vedení radnice na jaře schválilo darovací smlouvu na 50 tisíc korun, kterými letiště podpořilo organizaci kulturní akce Den Prahy 12 v areálu Vltavanů. Tyto peníze však šly z marketingového rozpočtu letiště jako běžný sponzorský dar na propagaci.
Sousední městské části přitom aktivně uplatnily své požadavky a získaly statisíce až miliony korun. Finance putovaly například na Prahu 17 na rekonstrukci hřiště, na Prahu 6 na komunitní zahradu či na sousední Prahu 4 na výsadbu nových stromů. Praha 12 však v tomto seznamu zcela chybí. Starosta Vojtěch Kos (ODS) s letištěm o finanční podpoře jednal, letiště ale údajně argumentovalo tím, že nepřekračuje hlukové normy.
Letiště: Hlukové limity jsme nepřekročili, šlo o dobrovolné gesto
„Letiště Praha nevyplácí kompenzace, a to s ohledem na skutečnost, že nedochází k překračování hygienických limitů hluku. Na soužití s okolními obcemi nám ovšem záleží a snažíme se být dobrým sousedem. V rámci odpovědného přístupu tedy podporujeme lokality s největším hlukovým zatížením prostřednictvím grantových programů. Ptáte-li se konkrétně na Prahu 12, zde jsme finančně podpořili Den Prahy 12, což je veřejná akce pro místní obyvatele a všechny Pražany, která nabízí kulturní a sportovní program. K podpoře zmíněné akce došlo po vzájemné dohodě s vedením městské části,“ sdělilo tiskové oddělení letiště webu TadyPraha.cz.
Otázkou zůstává, podle jakého klíče letiště vybíralo, které městské části finančně podpoří a které již nikoli, a zda Dvanáctka byla opravdu zatížena méně nežli sousední části.
„V okolí letiště jsou pravidelně prováděna akreditovaná měření hluku, lokality k podpoře byly vybrány na základě objektivně ověřitelných výsledků těchto měření. Jak již bylo uvedeno, nejedná se o kompenzace za hluk ani o nárokovou formu podpory, ale o dobrovolnou iniciativu letiště zaměřenou na municipality s nejvyšším hlukovým zatížením v rámci mimořádného leteckého provozu. Tyto lokality jsme sami oslovili a nabídli jim finanční podporu jako dobrovolné gesto v rámci odpovědného přístupu Letiště Praha. Kritériem pro výběr podporovaných lokalit byla míra hlukového zatížení, a proto jsme podporu primárně směřovali do oblastí, které jsou provozem letiště zasaženy nejvýrazněji,“ doplnilo letiště na dotaz redakce.
Čtyři a půl měsíce neobvyklého hluku
Finanční nepoměr je pro obyvatele Prahy 12 hořkou pilulkou hlavně kvůli tomu, čím si v posledních měsících prošli. V pátek 14. srpna v 15:00 hodin po čtyřech a půl měsících skončila rozsáhlá rekonstrukce na Letišti Václava Havla za více než miliardu korun a provoz se definitivně vrátil na hlavní vzletovou a přistávací dráhu.
Běžně ruzyňské letiště odbavuje naprostou většinu letů na hlavní ranveji, jejíž koridory vedou převážně mimo hustě obydlenou metropoli. Od konce března však musela ustoupit vedlejší dráze, jejíž osa protíná Prahu přímo od severozápadu k jihovýchodu. V praxi to obrátilo letový provoz přímo nad jižní sektor města. Při přistáních letadla klesala nízko přes Modřany a Kamýk, zatímco při startu nabírala výšku s motory na plný výkon nad Cholupicemi, Točnou a Komořany.
Ruch nad hlavami a dunění motorů při otevřených oknech vyvolaly na sociálních sítích a v komunitních skupinách Prahy 12 bouřlivé debaty a rozdělily místní na dva tábory – od stížností na hluk až po nadšence, pro které šlo o fascinující pohled na obří dopravní letouny.
Další podobná výluka se neplánuje
Vedení letiště zároveň ujistilo, že k podobnému scénáři v nejbližší době nedojde. „Obdobně rozsáhlou a několikaměsíční uzavírku v následujících letech již neplánujeme,“ uvedl místopředseda představenstva Letiště Praha Jiří Kraus.
Definitivní sbohem letadlům nad centrem a jihem metropole dá až plánovaná výstavba paralelní dráhy po roce 2030, po jejímž dokončení se letiště zavázalo vedlejší ranvej trvale uzavřít a zavést přísný zákaz nočních letů. Do té doby zůstává nebe nad Prahou 12 záložní variantou pro mimořádné situace. Obyvatelé Kamýku, Modřan, Komořan i Cholupic si tak sice mohou oddechnout od hluku, ze sníženého komfortu uplynulých měsíců ale městská část nezískala prakticky nic.