Více než pět milionů korun ročně plánuje v příštích čtyřech letech investovat Praha 12 do boje se závislostmi. Nový Akční plán protidrogové politiky pro roky 2026 až 2029 počítá s částkou 5,16 milionu korun pro každý rok, což představuje více než dvojnásobný skok oproti minulosti, kdy se běžné výdaje městské části pohybovaly kolem 1,5 až 2,5 milionu. Vlastní finance radnice se přitom téměř nemění – přímo z pokladny městské části půjde na prevenci a sociální dotace 2,66 milionu korun ročně. Zásadní nárůst celkové sumy stojí na tom, zda Praha 12 získá 2,5 milionu korun z dotačního programu Ministerstva vnitra.
Pokud stát peníze pošle, zaplatí radnice vznik šesti nových míst asistentů prevence kriminality. Pokud ne, rozpočet spadne zpět na úroveň předchozích let. Peníze navíc si vynucuje zásadní proměna sídlišť v Modřanech a na Kamýku, kde se sociální odbor potýká s úplně jinými problémy než před deseti lety: tvrdé drogy na ústupu vystřídala masivní závislost dětí na digitálních technologiích a nikotinu, zatímco dospělé uživatele alkoholu vyhnala nová výstavba z bývalých brownfieldů přímo před prodejny a na frekventovaná náměstí. Jak radnice částku poskládá?
Dětská psychiatrie v terénu
Největší zátěž pro sociální odbor představuje chování mladistvých. Z interních adiktologických statistik Prahy 12 je patrný skokový nárůst takzvaného netolismu – chorobné závislosti na internetu, sociálních sítích, mobilních telefonech a hraní her. Zatímco ještě v roce 2024 evidoval odbor sociálních věcí u dětí do 18 let ojedinělé případy, v roce 2025 už šlo o desítky nezletilých klientů.
Podobný obrat nastal u nikotinu. Od roku 2025 úřad začal samostatně sledovat nikotinové produkty, což si vynutil masivní nástup ochucených elektronických cigaret, nikotinových sáčků a vaporizérů. Za jediný rok se v evidenci objevily stovky nezletilých uživatelů.
Evidován je závažný nárůst případů domácího násilí přímo spojeného s užíváním návykových látek.
Zpráva zároveň upozorňuje na jev, který situaci komplikuje: rostoucí podíl takzvaných komorbidit, kdy je závislostní chování pouze sekundárním projevem hlubších psychických potíží dětí. U mladistvých evidovaných sociálními pracovníky výrazně přibývá depresí, sebepoškozování, těžkých úzkostí a sociálních fobií. Městská část proto do akčního plánu zahrnula požadavek na systematické proškolení pedagogů a sociálních pracovníků v oblasti dětského duševního zdraví, nikoliv pouze v represivních či formálních přednáškách.
Zmizely brownfieldy, problém se přesunul k nákupním centrům
Zatímco u dětí dominují digitální technologie a nikotinové náhražky, u dospělých obyvatel zůstává hlavním problémem alkohol v kombinaci s konopnými látkami a nikotinem. Incidence užívání pervitinu naopak v populaci dlouhodobě klesá.
Zásadní proměnou však prošel veřejný prostor. Dokument detailně popisuje fenomén, který obyvatelé Modřan i Kamýku vnímají v běžném životě: lidé bez domova závislí na alkoholu a dalších látkách se v uplynulých letech přesunuli přímo do rezidenčních zón. Důvodem není nárůst jejich počtu, ale rychlé tempo nové bytové výstavby. Dříve využívané brownfieldy a opuštěné areály ustoupily novým bytovým domům, a lidé z ulice tak ztratili svá dosavadní útočiště.
Podle analýzy se v současnosti jedná o stabilní skupinu přibližně 30 až 40 osob, které většinu dne tráví v okolí obchodních center – typicky na Sofijském a Obchodním náměstí nebo u nákupních středisek Labe a Obzor. Minimálně polovina z nich se navíc nachází ve vážném zdravotním stavu.
Ročně pět milionů korun a noví asistenti prevence
Radnice v plánu přiznává, že celá Praha 12 trpí dlouhodobým nedostatkem adiktologické infrastruktury. Chybí zde azylové bydlení, denní stacionáře i specializované pobytové služby se zvláštním režimem. Základem odborné péče v městské části zůstává Adiktologické centrum Praha 12 v Těšíkově ulici, provozované organizací Drop In, kde funguje ambulance, metadonová substituce a poradenské programy.
V příštích čtyřech letech plánuje Praha 12 operovat v protidrogové politice s částkou zhruba 5,16 milionu korun ročně, což na papíře představuje více než dvojnásobný skok oproti minulým letům, kdy se běžné výdaje městské části na prevenci a podporu adiktologických služeb pohybovaly kolem 1,5 až 2,5 milionu korun. Samotné vlastní finance radnice však zůstávají prakticky beze změny – přímo z rozpočtu městské části jde na prevenci 2,16 milionu korun a dalších 500 tisíc na sociální dotační řízení ročně.
Zásadní nárůst rozpočtu stojí na externích zdrojích: více než polovinu celkového balíku, konkrétně 2,71 milionu korun ročně, tvoří oblast snižování rizik (Harm Reduction). Do ní spadá především zavedení minimálně šesti míst asistentů prevence kriminality za 2,5 milionu korun ročně. U tohoto projektu však dokument obsahuje zásadní podmínku: uskuteční se pouze tehdy, pokud Praha 12 získá dotaci z Ministerstva vnitra a v rozpočtu najde peníze na povinnou spoluúčast.
Pokud by radnice s žádostí o grant neuspěla, reálný rozpočet na protidrogovou politiku by se vrátil na úroveň zhruba 2,6 milionu korun ročně, tedy do zaběhnutých kolejí z předchozích let. Pevně zajištěné tak zatím zůstávají osvědčené stálice, jako je podpora terénního programu organizace Drop In, projekt podporovaného zaměstnávání lidí bez domova „Tvoje šance“ nebo preventivní filmová soutěž Antifetfest, na kterou jde půl milionu korun ročně.
Celorepublikové trendy: duševní zdraví a dostupnost lehkých drog
Situace na Praze 12 přesně kopíruje celorepublikový vývoj, na který musela v posledních letech reagovat státní správa i legislativa. Nekontrolovaný prodej látek jako kratom či polosyntetických kanabinoidů typu HHC v automatech kolem škol vyústil v novelu zákona o návykových látkách a zavedení přísně regulované kategorie takzvaných psychomodulačních látek. Ta zakazuje prodej nezletilým i distribuci v automatech a dává úřadům jasné páky k sankcím, s čímž počítá i kontrolní plán městské části. Zároveň se celostátně proměňuje samotná podstata závislostí.
Podle dat Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti sice v Česku mírně klesá počet tradičních injekčních uživatelů pervitinu, raketově však roste zneužívání léků na předpis a nových stimulantů mezi mladou generací. Tento posun úzce souvisí s krizí duševního zdraví dětí, na kterou dlouhodobě upozorňuje Národní ústav duševního zdraví. Výzkumy potvrzují, že nadužívání sociálních sítí a obrazovek u školáků rozbíjí spánkový režim, prohlubuje deprese či úzkosti a nezřídka slouží jako přímý spouštěč k útěku k tlumicím lékům, nikotinu nebo alkoholu.