Kdybychom se měli na začátek ohlédnout za uplynulými roky, na jaký projekt jste nejvíce pyšný? Co byste vypíchl?
Je jich samozřejmě hodně a je to trochu jako s dětmi – těžko vybrat ten jeden nejlepší. Projekty jsou větší i menší. Z těch velkých je to určitě Mateřská škola Mydlinky, u které jsem byl od samého začátku. Přišli jsme s nápadem, že by v dané lokalitě měla školka vzniknout, a mým úkolem bylo zajistit pozemek od hlavního města Prahy, sehnat financování, jako úřad získat stavební povolení a stavbu zrealizovat. Dnes už krásně slouží, což je obrovská radost. Co se týče dalších mateřských škol, zmínil bych MŠ Podsaďáček, kde jsme postavili nový pavilon pro dvě třídy, který se otevřel pro další žáčky v minulém roce.
Dále je to řada věcí v oblasti parkování, kde jsme vytvořili nová místa, a úpravy veřejného prostranství. Nejde jen o výsadbu kvetoucích rostlin, ale postupně dáváme dohromady kontejnerová stání na tříděný odpad. Chceme, aby to nebyly jen rozházené barevné nádoby, ale aby prostranství mělo strukturu a vypadalo hezky – realizujeme první gabionové zdi a některé kontejnery se snažíme dávat pod zem. Velkým tématem jsou i opravy chodníků, které 30 let nikdo neopravoval. Do rozpočtu jsme začali dávat kolem 10 milionů korun ročně na opravy chodníků v zeleni, aby se Praha 12 zvelebovala.
Významnou proměnou prošla i školní hřiště, že?
Ano, rekonstrukce hřišť je obrovská věc. Dokončily se nebo dokončují areály TGM, Písnická a Rakovského, které budeme otevírat 17. 8. Děláme to tak, že i když hřiště patří k základní škole, po rekonstrukci – při které měníme povrchy a dáváme nové herní i sportovní prvky – ho otevíráme veřejnosti. Chceme, aby sloužila všem i o prázdninách nebo o víkendech a nebyl to jen zavřený areál pro školu.
Jak konkrétně funguje zpřístupnění školních hřišť veřejnosti?
Snažíme se tam zajistit kustoda, s čímž nám pomáhá hlavní město Praha prostřednictvím dotace. Třeba u zrekonstruovaných hřišť TGM a Písnická to takto funguje. U ZŠ Rakovského se zrovna dokončuje a bude se otevírat zrekonstruovaný areál s novými hřišti a sportovišti. Ten veřejnosti sloužil již dříve, takže na to jen navazujeme.
Co se týče mateřských škol, místa v nich aktuálně spíše přebývají. Je potřeba s tím nějak pracovat?
Městská část má díky výstavbě nových školek opravdu dostatečnou kapacitu. Provoz je financován ze státního rozpočtu (prostředky protékají přes město) a povinností je mít ve třídě minimálně 18 žáků. Pokud bychom měli pod 18 žáků, nedostaneme dotaci na učitele a třídy bychom museli zavírat. Zároveň máme velkou výstavbu u Vltavy, mezi Modřany a lokalitami Chirana a Zahálka. V Chiraně bude po dokončení komplexu nová 4 až 5třídní mateřská škola. Je tedy možné, že se dvoutřídní školka v sousední Zahálce zavře a děti se přesunou do větší. Uvolněné prostory by pak městská část mohla pronajmout – například pro dětské skupiny, soukromé školky nebo jazykové učebny.
A jak jsou na tom základní školy? Ty jsou kapacitně na stropě.
Ano, u základních škol se pohybujeme na maximech. Situaci v oblasti s intenzivní bytovou výstavbou u Vltavy, kde dosud bylo nutné o umístění žáků losovat, proto aktivně řešíme. Děti s trvalým pobytem na Praze 12 sice vždy umístíme, ale chceme předejít jejich přesouvání na vzdálenější školy a zajistit jim místa co nejblíže domovu. Klíčovým krokem je rozšíření Základní školy TGM o nový pavilon, který nabídne 9 klasických a 2 speciální třídy. Na tento projekt se v současné době připravuje stavební povolení.
Plánují se i další školské stavby?
Připravuje se také velká výstavba základní školy v Komořanech. Tam ale nejsme se stavebním povolením tak daleko, protože sousedé podávají odvolání, napadají podjatost i stanoviska dotčených orgánů, takže se to tam protahuje. Situaci u Vltavy ale vyřešíme začátkem stavby u TGM. V dalším volebním období bude určena k přípravě přestavba pavilonů u ZŠ K Dolům (Wolfram).
Svou roli může hrát i případná systémová změna na úrovni státu – pokud by se povinná školní docházka zkrátila z 9 na 8 let, znamenalo by to u našich 10 základních škol skokové uvolnění 30 tříd (3 třídy na ročník × 10 škol), což odpovídá kapacitě jedné celé základní školy. Na to však nečekáme a projekty připravujeme.
Pojďme k parkování. Jak se řeší situace v Modřanech, kde místa nestačí a s budoucí výstavbou se problém může ještě prohloubit?
Několik let jsme šli nejjednodušší cestou, což bylo rozšiřování parkovacích míst přímo v ulicích – například v ulici Levského nebo Mařatkova. To je vždycky jen několik míst v ulici a z našeho pohledu to není komplexní systém. Proto jsme ve spolupráci s Technickou správou komunikací (TSK) nechali zpracovat studii dopravy v klidu. Po městské části jezdilo auto, které ve dne i v noci monitorovalo obsazenost parkovišť a zjišťovalo, kde všude a zda podle předpisů se parkuje. Získali jsme komplexní analýzu, na kterou jsme navázali studiemi parkovacích domů.
Jaká je vize parkovacích domů do budoucna?
Je to náš cíl pro příští volební období, i když samozřejmě záleží na výsledku voleb a nové politické reprezentaci. Pokud bych pokračoval, bude toto volební období zaměřené na dopravu v klidu. Idea spočívá v tom, že na stávajících hlídaných parkovištích ve správě TSK zvedneme plochy o jedno až dvě patra. Nezabereme tak zeleň, ale skokově zvedneme kapacitu. Takto připravujeme studie pro zhruba 10 parkovacích domů. Někde to probíhá ve spolupráci s developery v rámci kontribucí u okolní bytové výstavby – což je případ obchodního centra Jasná. Někde postupujeme přímo s TSK, což je případ ulice Rytířova. Díky naší připravenosti jsme se stali pilotním projektem pro hlavní město Prahu, které se chystá stavět etážová stání a parkovací domy v městské zástavbě. Rytířova by měla být první z nich.
Jak je na tom Praha 12 z hlediska nabídky kulturních akcí?
Všechno se dá zlepšovat a je potřeba tvořit kulturu společně s občany, ale rozpočet na kulturu jsme výrazně navýšili a doufám, že je to vidět. Zavedli jsme například letní kina, která tu dříve vůbec nebyla. Děláme je jako putovní, takže každá čtvrť má své promítání – Cholupice, Točná, Komořany, Kamýk i Modřany (např. v Modřanské rokli).
Naší největší akcí je Den Prahy 12, který se koná v sobotu 12. září. Od 18 hodin na něm vystoupí legendární kapela Olympic. Součástí Dne Prahy 12 je i veletrh volnočasových aktivit, kde se prezentují všechny místní spolky.
V zimě pořádáme ledové kluziště na Sofijském náměstí. Přímo v budově Nové radnice pořádáme každý měsíc prezentace různých zemí světa – například při prezentaci Finska akci osobně uvedl pan velvyslanec, měli jsme tu například i Maroko. Výrazně jsme posílili i Kulturní centrum Dvanáctka, které sídlí na radnici a pořádá desítky akcí.
Obrovským úspěchem je otevření Komunitního centra Cílkova na Kamýku. Je sice zaměřeno na dříve narozené generace, ale těší se obrovské popularitě. Skvěle se o něj stará naše příspěvková organizace Sociální služby městské části Praha 12 pod vedením Kateřiny Vonkové a ohlasy lidí jsou nadšené.
Podporuje radnice přímo místní spolky a aktivity pro děti?
Ano, funguje pravidelný roční grantový systém, kde spolky získávají finanční příspěvky na své akce v oblastech sociální, kulturní, sportovní i životního prostředí. Zavedli jsme také aplikaci Aktivní město. Rodiče mohou získat příspěvek na kroužky pro děti pořádané na Praze 12. Dle možností rozpočtu jde o 600 až 800 korun na dítě. Nepodporujeme tedy jen poskytovatele služeb přes granty, ale dáváme příspěvek i přímo uživatelům (rodičům), kteří si sami zvolí, na jaký kroužek či kurz ho využijí.
Jaký je váš názor na chystaný Metropolitní plán a jeho dopad na Prahu 12?
Metropolitní plán v některých částech výrazně zpřesňuje to, co v původním územním plánu chybělo – zejména podlažnost objektů. Některé věci možná trochu rozvolňuje, ale celkově dává území větší řád. Je to nový dokument, se kterým se občané, vlastníci pozemků i orgány státní správy musí naučit pracovat, což nějakou dobu trvá. Za mě ale přináší větší přehlednost v tom, co v území lze a nelze realizovat.
Na čem v oblasti rozvoje a infrastruktury aktuálně intenzivně pracujete?
Na stole mi leží desítky papírů ohledně výkupů pozemků. Osobně se snažím velmi pomáhat hlavnímu městu Praze při přípravě dopravních staveb. Intenzivně řešíme tramvaj do Komořan, s čímž souvisí i rozšíření Komořanské ulice a její napojení na Pražský okruh. Standardně projektuje Dopravní podnik nebo TSK a město vykupuje pozemky. Protože má ale město stovky akcí, fokus není tak velký. Když jednání drhnou, my jako městská část do toho vstupujeme, protože nám na realizaci záleží. Zrovna dnes jsme dojednali dohodu se třemi vlastníky pozemku potřebného pro rozšíření Komořanské a tramvaj, což půjde v září do zastupitelstva. Stejně jsme postupovali u nového úseku cyklostezky v Cholupicích u křížků, který se právě dokončuje. V minulém volebním období jsem osobně kontaktoval vlastníky, dojednal výkup a město pozemek získalo. Chci, aby doprava fungovala, a těším se, až tramvaj přijede na Komořanské náměstí. Věříme, že do konce příštího volebního období bychom se touto tramvají mohli svézt.
Pokud byste měl shrnout hlavní priority pro nadcházející volební období, které to jsou?
Jednou z hlavních priorit je doprava v klidu a parkování, tedy vytvoření parkovacích domů ve spolupráci s TSK a městem. Až po navýšení kapacit dává smysl zavedení případného zónového režimu, kde se v Praze hovoří o oddělení centra a vnějšího obalu.
Mezi klíčové dopravní stavby patří tramvaj do Komořan a napojení Komořanské na Pražský okruh (D0). Napojení Písnice na D0 u Dolních Břežan je díky naší aktivitě již několik let otevřené, ale bude se dále řešit jeho plynulost. Samozřejmě budeme pokračovat v soustavných opravách chodníků a komunikací.
V oblasti životního prostředí chceme pokračovat v estetizaci veřejných prostranství. Mám radost, jak na Sofijském náměstí kvetou květinové homole, a budeme prosazovat jejich rozšíření na další betonové plochy. Plánujeme také úpravy náměstí v Komořanech po přivedení tramvaje, pozvednutí Kamýku či Cholupic a v neposlední řadě rozvoj plaveckého bazénu u ZŠ Smolkova na Kamýku.
Téma plaveckého bazénu na Praze 12 rezonuje mezi občany i na sociálních sítích. V jaké fázi tento projekt je?
Je to dlouhodobé téma. Jsme před uzavřením memoranda s Českým svazem plaveckých sportů, který by nám s projektem pomáhal. Máme 11 základních škol, které musí jezdit plavat. Jen naše školy by dopolední program bazénu od pondělí do pátku bez problémů naplnily. Odpoledne by kapacita sloužila plaveckým kroužkům a klubu, dále pro seniory a o víkendech i večerech pro veřejnost a závody. Lokalita u ZŠ Smolkova na Kamýku je skvěle dostupná – je u školy, na trase tramvaje, u budoucí stanice metra D a dobře přístupná autem. I když jde o nákladnou stavbu, věřím, že se naskytne příležitost ji zrealizovat.