Přejděme k tématu odpadů a předcházení jejich vzniku. Jak na Praze 12 fungují projekty opětovného využití věcí (Re-use)?
Na sběrném dvoře v Praze 12 se mi podařilo prosadit Re-use centrum přístupné přímo pro veřejnost bez nutnosti rezervace přes aplikaci. Lidé tam mohou přinést nebo si zdarma odnést nábytek, nádobí, hračky či nářadí. Nesmí jít pouze o elektrospotřebiče či oblečení z bezpečnostních a hygienických důvodů. Má to obrovský obrat a lidé si na to skvěle zvykli.
Na sídlištích jste dříve zaváděli i takzvané předávací police. Jaký měly osud?
Předávací police fungovaly podobně jako knihobudky, ale byly určeny na drobné předměty, oblečení či hračky. Když jsem si testovala jejich využití, zjistila jsem, že jediná taková police dokázala ročně protočit až 20 tun věcí! Často jste tam něco přinesli a za hodinu už to sloužilo někomu jinému. Bohužel současné vedení radnice tyto police zrušilo, protože některým lidem vadil občasný nepořádek v jejich okolí. To považuji za obrovskou škodu, protože ne každý dojde až na vzdálený sběrný dvůr. Prosadili jsme alespoň to, aby se drobné hračky mohly odkládat do spodních částí knihobudek.
Česko nedávno řešilo otázku zálohování PET lahví a plechovek. Jak se na tento problém díváte z pohledu městské části?
Vnímám to jako velkou chybu, že povinné zálohování neprošlo. Ročně u nás skončí jako odpad 900 milionů nápojových obalů. Na Praze 12 úklid pohozených odpadků stojí miliony korun ročně, v rámci celé Prahy jsou to desítky milionů. V centru města se koše vyvážejí i pětkrát denně a stejně přetékají plechovkami a PET láhvemi. Kdyby byly zálohované, jako je tomu ve Vídni nebo v Bratislavě, ulice by byly čisté, protože obaly vždy někdo posbírá a vrátí.
Dlouhodobě se věnujete i tématu kompostování. Jaké jsou zkušenosti s komunitními kompostéry na sídlištích?
Sama jsem velkou zastánkyní kompostování. V roce 2012 jsme dokonce vyhráli cenu Miss Kompost. Na sídlištích ale jsme ale naráželi – volně přístupné kompostéry lidé často přeplnili nebo do nich házeli nevhodný odpad a pak požadovali po radnici odvoz, což pak nedává smysl. Pro plošný biologický odpad je v tom případě lepší systém hnědých popelnic od města. Komunitní kompostéry mají smysl tam, kde se o ně stará konkrétní uzamčená skupina sousedů ze SVJ. Například v ulici Levského dodnes fungují kompostéry vyrobené ze starých dřevěných palet, které jsme kdysi vyrobili a fungují skvěle.
Nedávno prošla Prahou novela vyhlášky o omezení pyrotechniky. Jaká je situace na Praze 12?
Na úpravě vyhlášky jsem se s radním Adamem Zábranským hodně podílela. Nově platí zákaz odpalování pyrotechniky do 250 metrů od chovů zvířat, včelstev, vodních toků či domovů seniorů. Zkrátil se i časový rozsah na Silvestra – odpalovat lze až od 17:00 do 02:00 ráno. Hlavně však měly městské části možnost požádat o úplný plošný zákaz pyrotechniky na svém území. Na radnici Prahy 12 to původně schválit nechtěli, proto jsme to prohlasovali až na celopražském zastupitelstvu. Praha 12 se tak od září připojí k většině velkých městských částí s úplným zákazem odpalování, což ochrání jak obyvatele a seniory, tak domácí mazlíčky a divokou zvěř.
Eva Tylová vyzdvihla také úspěšnou záchranu vysychajícího mokřadu u Cholupic. Ve spolupráci s panem Kolomazníkem ze záchranné stanice se podařilo přerušit odtokovou stoku a vybudovat malé hrázky. Bez nákladných investic se tak změnou vodního režimu podařilo zadržet vodu v krajině a obnovit cenný biotop.